< NEMOCI KRVE

Myeloproliferativní onemocnění

Dojde-li k poruše rovnováhy v množství krevních složek, je to problém a naše tělo může mít co do činění s některou z krevních chorob, které se nazývají myeloproliferativní.

Onemocnění se rodí u kmenových buněk krvetvorby, vyskytující se v kostní dřeni. Právě ony mají na starost výrobu červených a bílých krvinek i krevních destiček. V případě myeloproliferativní poruchy začnou buňky nadměrně produkovat některou z těchto krevních složek. To způsobí narušení vyváženosti krevní skladby, a tedy i onemocnění. Lékaři ho zpravidla odhalí prostřednictvím krevního obrazu či pomocí vyšetření kostní dřeně, které zviditelní abnormality a odchylky, jež se v krvi utvořily.

Pravá polycytémie (PV)

Onemocnění se vyznačuje přílišnou tvorbou všech krevních elementů. Přemnožené krevní složky navýší vazkost krve, čímž následně vzniká nebezpečí nadměrné srážlivosti. Nežádoucí vazkost krve se může projevovat např. bolestí hlavy, závratěmi i trávicími problémy. Nevšedním, ale o to více obtěžujícím příznakem je nesnesitelné svědění po celém těle, od kterého neuleví žádný krém či mast.

Nemocní mohou mít začervenalé tváře, což paradoxně může u okolí vzbuzovat dojem, že se člověk těší dobrému zdraví. Jakmile ale počet červených krvinek dosáhne kritického množství, přestane být krev přirozeně tekutá, čímž se zpomalí krevní oběh a kůže člověka se nepřirozeně zbarví. Možným důsledkem tohoto onemocnění jsou proto oběhové poruchy, jako je např. trombóza nebo embolie. Při správné léčbě má většina pacientů s polycytemií vera prakticky normální předpokládanou délku života.

Esenciální trombocytémie (ET)

Při ET dochází k výrazně zvýšené produkci především krevních destiček, což se často po delší dobu děje zcela bez příznaků. To je důvod, proč bývá onemocnění diagnostikováno spíše náhodně při preventivních prohlídkách. Krevní destičky mají díky své výborné přilnavosti a schopnosti shlukovat se na starosti zastavení případného krvácení. Jejich nadměrný počet s sebou však nese riziko vzniku krevních sraženin a následného ucpání cév, jiní pacienti mohou naopak pozorovat krvácivé projevy, protože krevní destičky nefungují správně. 

Primární myelofibróza (PMF)

Jedná se o vzácné onemocnění kostní dřeně, při němž nejprve dochází k nadprodukci krevních elementů. Onemocnění vede k postupné náhradě kostní dřeně vazivem. Úbytek kostní dřeně má za následek sníženou tvorbu krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu přeberou játra a slezina, ty však dostatečné množství krevních složek nestačí vyrábět. Nemoc se zpravidla dlouhou dobu neprojevuje, příznaky přicházejí často až ve spojení se zvětšenou slezinou, která zapříčiní bolesti či nepříjemný pocit v břiše. Mohou se dostavit i zažívací obtíže a únava.

Některé pacienty trápí „jen“ častá únava až letargie, jindy mohou být ale příznaky závažné, kdy bez závažnější příčiny vznikají modřiny a člověk je náchylnější k infekcím.

Chronická myeloidní leukémie (CML)

Představuje jeden z typů leukémie, pro kterou je typický nadměrný počet nemocných bílých krvinek. Bílé krvinky nejen nejsou schopny plnit svoji funkci, ale navíc stojí v cestě tvorbě dalších důležitých krevních elementů. Pacient mimo jiné čelí riziku infekcí a krvácení. První symptomy mohou být velmi obecné, jedná se např. o noční pocení, horečky, únavu a nepříjemné bolesti kloubů.

S pokračující progresí onemocnění dochází ke zvětšení jater a sleziny, a to se mimo jiné projevuje nepříjemným tlakem v břiše. Když nemoc postupuje, může přejít do život ohrožující fáze. U CML jsou identifikovány jeden či dva nové případy na 100 000 obyvatel ročně. Onemocnění je poprvé diagnostikováno zpravidla mezi 50. a 60. rokem věku. Naštěstí pro pacienty s CML již existuje účinná léčba.

 

Podobné články