< O KRVI

Pomáhej

Věděli jste, že jeden půllitr darované krve může zachránit až tři lidské životy?

Krev se zpracovává v „centrifuze“, jež od sebe dokáže perfektně oddělit jednotlivé krevní elementy i plazmu, které následně lékaři mohou využít. Odběru, trvajícímu přibližně od 5 do 12 minut, předchází vyšetření krve na infekční nemoci jako HIV, žloutenka typu B a C a syfilis. Dárci rovněž získají možnost přihlásit se do Českého národního registru dárců dřeně. Ten shromažďuje dobrovolníky, kteří jsou připraveni darovat své kmenové buňky kostní dřeně ve chvíli, kdy je bude potřebovat některý z pacientů.

 

 

Daruj krev

Krev je obdivuhodný systém, díky kterému může tělem proudit život. Plnohodnotnou krev uměle vyrobit nelze, a proto je každý dárce krve v jakémkoliv odběrovém zařízení předem vítaný. Plná krev anebo některá ze složek krve od dárců, kterou laboratoře dokáží z krve vyseparovat, může pomoci mnoha pacientům.

Dárcem krve se může stát každý zdravý člověk ve věku od osmnácti do pětašedesáti let v případě, že váží více než 50 kilogramů. České státní občanství není podmínkou, dárce zde ale musí být přihlášen k dlouhodobému pobytu a mít platné zdravotní pojištění.

Jak často můžeme darovat krev?

Muži mohou v České republice darovat tzv. plnou krev 4× a ženy 3× ročně. Pokud se ale rozhodnete darovat jen některou složku krve (např. krevní plazmu nebo krevní destičky), je možné častější dárcovství. Nejkratší možný interval mezi dvěma odběry plné krve je 8 týdnů u mužů a 12 týdnů u žen.

Jak se připravit na dárcovství krve?

Pokud se necítíte nejlépe, odběr krve nepodstupujte. Teplota, rýma i obyčejný opar mohou znamenat problém, kvůli kterému nebudete moci dárcovství uskutečnit.  Onemocnění, které je pro dárce nezávažné, by mohlo pozdějšího příjemce krve ohrozit. Darovaná krev je podrobena těm nejpřísnějším kontrolám.

Den před odběrem stačí dodržovat dostatečný pitný režim a raději se úplně vyhnout alkoholickým nápojům. Tučná a smažená jídla je lepší nahradit lehčí snídaní, případně obědem. Na odběr nechoďte nalačno. Ideální je také 6–12 hodin před odběrem nekouřit. Nezapomeňte si s sebou vzít průkaz totožnosti a kartičku pojištěnce. Pravidelní dárci s sebou nosí také legitimaci dárce krve.

Jak probíhá odběr plné krve? 

Prvodárci jsou před záznamem do kartotéky poučeni o celém procesu, vyplní dotazník o zdravotním stavu a prodělaných chorobách. V dalším kroku je dárci odebrán malý vzorek krve pro zjištění krevního obrazu a vhodnosti pravidelného dárcovství. Lékař také zkontroluje krevní tlak a změří puls. Pokud je vše v pořádku, můžete přejít k samotnému odběru krve, který trvá přibližně 15 minut. Celý proces trvá zhruba hodinu. Během jedné hodiny tak můžete pomoci mnoha lidem.

Čím se liší darování krve od darování krevní plazmy?

Při darování krevní plazmy darujete jen jednu složku krve. Darování plazmy probíhá velmi podobně jako dárcovství plné krve, liší se jen využitím speciálního přístroje. Tento přístroj vám odebere vždy část krve, od které oddělí červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky, které jsou vráceny zpět, zatímco krevní plazma je odebírána. Odběr trvá okolo 40–50 minut.

Co se děje s krví po odběru?

V České republice máme registrovaných zhruba 300 000 dobrovolných dárců krve. Sestry a lékaři provedou za rok přes milion odběrů. Většina krve je po odběru centrifugována a jsou odděleny její jednotlivé složky. Tím může být krev optimálně využita. Např. červené krvinky se uchovávají v chladu a vydrží okolo 35–49 dní. Podávají se lidem při větší ztrátě krve nebo v případě, že si tělo pacienta nedokáže dostatek vlastních červených krvinek vytvořit.

 

Mýty a fakta o darování krve

  • Mnoho lidí se domnívá, že je dárcovství krve bolestivé, ale není tomu tak. Nepříjemný je pouze vpich jehly, který je bolestivý asi tak jako běžný vpich při odběru krve u praktického lékaře. Kdo z nás ho ještě nepodstoupil?
  • Darování krve je někdy doprovázeno obavou ze ztráty železa, které je součástí hemoglobinu obsaženého v červených krvinkách. Naše tělo ale začne ihned po odběru vytvářet nové červené krvinky, zdravý organismus má dostatek železa v zásobě. Na pokles železa mohou být citlivější ženy a vegetariáni.
  • Lidé, kteří prodělali mononukleózu, mají někdy obavu, že je jejich krev pro dárcovství nevhodná. V případě této nemoci není možné darovat krev v průběhu nemoci a následně po dobu 6–12 měsíců. Uplyne-li po prodělání nemoci delší doba, dárcovství je možné.
  • Někdy se objeví i obava z možné nákazy dárce v průběhu odběru. Veškerý materiál použitý při odběrech je však na jednorázové použití, všechny pomůcky jsou sterilní a odběr probíhá v přísně hlídaném zdravotnickém zařízení, kde je bezpečnost na prvním místě. Nákaza je tedy prakticky vyloučena.

 

Daruj kostní dřeň

V České republice podstoupí transplantaci kostní dřeně několik set pacientů ročně. Pro některé pacienty se najde dárce mezi příbuznými, ale v mnoha případech (75 %) je nutné použít kostní dřeň od nepříbuzného dobrovolného dárce. Statistiky uvádějí, že každý ČTVRTÝ pacient „svého“ dárce nenajde, a proto je každý dobrovolník vzácný.

V Českém národním registru dárců dřeně je evidováno přes 72 000 dárců. (data k polovině roku 2017) Není ale pravidlem, že všichni, kdo jsou v registru přihlášeni, vůbec někdy budou mít možnost kostní dřeň darovat.  K odběru krvetvorných buněk a jejich následné transplantaci dochází jen v případě, že lékaři najdou shodu mezi kostní dření pacienta a dárce.

Co vás jako dárce čeká?

Podmínky pro dárcovství kostní dřeně jsou podobné jako u dárců krve. Potenciální dárce by měl být obecně zdravý člověk, který dlouhodobě neužívá léky a neprodělal žádné závažné onemocnění a je ve věku 18–35 let. Jedním z kritérií darování kostní dřeně je i ochota dárce překonat určité nepohodlí a ztrátu času, které jsou spojeny s návštěvou zdravotnického zařízení či samotným darováním kousku sebe sama, který může zachránit život jiného člověka.

Na základě přihlášky do Českého národního registru dárců dřeně je nutné domluvit schůzku v odběrovém centru. Zde se dozvíte všechny informace o dárcovství a bude vám odebrán malý vzorek krve, podle něhož je možné zjistit, zda je vstup do registru možný. Tento vzorek krve je uchováván v evidenci a průběžně se zjišťuje, zda právě vy můžete pomoci některému z  pacientů. Žádná další vyšetření se při registraci neprovádějí. K samotnému darování kostní dřeně dochází až ve chvíli, kdy se v registru najde shoda mezi dárcem a pacientem a dárce je ochotný darovat svoji kostní dřeň. V případě shody je znovu potvrzen souhlas a dobrý zdravotní stav dárce a pacient se začíná připravovat k transplantaci. Do zásoby se kostní dřeň neodebírá.

 

Existují dva rovnocenné způsoby, kterými lze od dárce odebrat krvetvorné buňky vhodné k transplantaci. Dárce sám má právo zvolit způsob, který mu lépe vyhovuje:

Odběr samotné kostní dřeně

Tomuto způsobu darování kostní dřeně předchází ještě jeden odběr krve, kdy je člověku odebrána jednotka krve (krevní konzerva), která později slouží k autotransfuzi při odběru kostní dřeně. Tento způsob darování vyžaduje třídenní pobyt v nemocnici. Provádí se na chirurgickém sále v celkové anestezii, a proto není bolestivý. Dárce leží na břiše a do pánevní kosti mu lékaři zavedou 2 odběrové jehly, ze kterých postupně získávají potřebné množství kostní dřeně. Jde přibližně o jeden litr a celý proces zabere asi 45 minut. Pokud je odběr bez potíží, odchází dárce následující den po odběru domů.

Odběr kmenových krvetvorných buněk pomocí separátoru

U tohoto způsobu je potřeba kmenové krvetvorné buňky dárce krátkodobě stimulovat ke zvýšení jejich počtu. K tomu slouží tzv. růstový faktor pro granulocyty (G-CSF). Čtyři dny před odběrem je dárci tato látka aplikována ve formě malých podkožních injekcí. Nejpozději ráno v den odběru se dárce dostaví do nemocnice, kde jej lékaři napojí na krevní separátor. Množství krvetvorných buněk potřebných k transplantaci se někdy získává od dárce jediným odběrem, v polovině případů je ale potřeba provést ještě druhý odběr následující den. V závislosti na průběhu odběru může být dárce propuštěn domů po odběru samotném, případně následující den. Jeden odběr kmenových buněk trvá přibližně 4 hodiny.

Co se děje po darování kostní dřeně

V důsledku anestezie a v souvislosti se samotným odběrem se u většiny dárců objeví během následujícího dne zvýšená únava a celková slabost, někdy i bolest hlavy a teplota, vše ale zpravidla do 24 hodin odeznívá.

Ať už se dárce rozhodl darovat krvetvorné buňky jakýmkoliv způsobem, zůstává v kontaktu s lékařem do té doby, než se sám cítí úplně fit. Kostní dřeň je možné darovat i opakovaně, ačkoliv potřeba opakovaného darování pro téhož příjemce zpravidla nenastává. Darovat kostní dřeň je možné i jinému příjemci, ne však s odstupem kratším než jeden rok.

 

Mýty a fakta o darování kostní dřeně

  • Světový registr dárců dřeně (Bone Marrow Donors Worldwide – BMDW) eviduje téměř 30 200 000 dobrovolných dárců. V Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD) je zapsáno přes 72 000 dobrovolníků. (data k polovině roku 2017)
  • Od roku založení ČNRDD zprostředkoval již více než 1 460 dárcovských odběrů kostní dřeně a z toho přes 430 odběrů pro pacienty v České republice. (data k polovině roku 2017)
  • Že každá transplantace kostní dřeně není úspěšná, je smutnou pravdou. Jedná se o náročný výkon, jehož úspěšnost závisí na mnoha dalších faktorech, jako jsou například věk pacienta nebo stadium nemoci. Světové statistiky ukazují, že je-li výkon proveden včas a nedojde-li během něj k závažnému problému, úplně vyléčit a možnost vrátit se do plnohodnotného života má asi 60—80 % pacientů. Pravdou ale také je, že transplantace kostní dřeně dává naději pacientům ve chvíli, kdy ostatní léčebné metody již nestačí. A každá taková šance se počítá.
  • Nejrozšířenějším mýtem je strach, že dárcovství kostní dřeně je bolestivé. To ovšem není pravda, celý proces je téměř bezbolestný. V případě darování přímým odběrem kostní dřeně z kosti je dárce v celkové anestezii. V případě odběru kmenových buněk na separačním přístroji, vše probíhá za plného vědomí dárce, ale v podstatě jediným nepříjemným okamžikem je vpich jehly. Případná únava, teplota nebo bolesti hlavy v obou případech odeznívají zpravidla do 24 hodin od zákroku.
  • Informace, že dárce může onemocnět leukémií, není v souvislosti s darováním kostní dřeně pravdivá. Pokud se rozhodnete darovat kostní dřeň, neznamená to, že onemocníte proto, že by vám tato životně důležitá tkáň v budoucnu chyběla, opětovně se vám v těle utvoří. V případě jakýchkoli obtíží je dárce navíc po výkonu kontrolován až do chvíle, dokud se necítí zcela zdráv. Doposud nebyla zjištěna žádná souvislost  mezi darováním kostní dřeně a vznikem některého z krevních onemocnění.

 

Nenechte se mýlit - když je dárcem někdo z rodiny, neznamená to, že má pacient větší šanci na uzdravení. I tentokrát za nás mohou hovořit statistiky. S ohledem na správný výběr dárce a minimalizaci dalších rizikových faktorů jsou v současné době výsledky nepříbuzenských transplantací již plně srovnatelné s výsledky transplantací mezi rodinnými příslušníky. Genetika má svá pravidla. V České republice se transplantace kostní dřeně v 75 % případů týká nepříbuzných dobrovolných dárců.

Podobné články